Hezky upravený a vyčesaný chlupáček je Vaší vizitkou. A s tím je nejlepší začít hned, jakmile si přineseme štěňátko domů.Pokud naučíte svého psa, že česání je součástí jeho života už odmalička, bude to respektovat a budou to příjemné chvilky pro Vás i vašeho mazlíčka. Vůbec nevadí, že má ještě řídké a krátké štěněčí chloupky, hlavní je, že si zvykne na to, jak po jeho těle přejíždí hřeben či kartáč. Začněte s česáním hned, jak se u Vás štěně zabydlí (obvykle stačí pár dní). Přivykejte ho na pravidelné česání a kartáčování, byť je to v jeho věku pouze symbolické. Štěňátku se to jistě nebude líbit, ale nenechte se odradit jeho nářkem či kousáním. Buďte opatrní, trpěliví a důslední, malé štěně si na česání brzy zvykne. Okolo 6 měsíce by mělo vaše stěně také absolvovat první stříhání. První návštěva salónu bývá symbolická stejně jako její cena. Pokud chcete, aby váš pejsek vypadal tak, jak jeho plemeni náleží, stříhání příliš neodkládejte.Má-li se váš pejsek později dobře upravovat, je potřeba, aby si zvykal na prostředí salónu, na stříhací stůl, strojek apod. Do srsti malých štěňat není dobré předčasně příliš zasahovat, proto jim při první návštěvě jen lehce zkrátím srst tam, kde se bude později stříhat, malé teriéry přiměřeně trimuji.

Chcete-li mít svého pejska vždy dobře upraveného, měly by vaše návštěvy salónu být pravidelné. Ideální je interval 8 - 12 týdnů podle typu a kvality srsti a intenzity domácí péče o srst mezi stříháním.

Často se můžeme setkat s pejsky na povrch učesanými, ale uvnitř srsti s plstnatými polštáři a v nejhorším případě s podrážděnou a zarudlou kůží a lupy pod těmito filci. Takovému pejskovi se v srsti zachycuje špína a vlhkost, tím se vytváří ráj pro vnější cizopasníky a způsobuje pejskovi nepříjemné svědění až zánět kůže. Nehledě na to, že takový pes vypadá zanedbaně a může značně zapáchat. Česání je činnost, která utvrzuje vztah majitele se psem! Jste si nablízku. To jak hladíte svého psa při česání po celém těle, upevňuje vaší pozici vůdce smečky. Navíc si pes zvykne na dotyky vaší ruky na kterékoliv části svého těla, takže je s ním jednodušší spolupráce např. při ošetřování, nebo v jiných, pro něj nezvyklých situacích.